Upřímně,nemít děti které mě tak nějak v manželství svazujou,tak bych nic neustávala a prostě se na to...Nevěra nejde odpustit ze dne na den,u mě je to už přes třičtvrtě roku a pořád se v tom babrám a rozpitvávám to.Vyloženě se trápím o co snadnější by pro mě bylo vztah ukončit,protože po tom všem nejsem schopná manžela milovat a vážit si ho,důvěra je veškerá žádná.Je mi teprve třicet,vidina budoucího života je strašně nejasná a nejistáTakže být o něco mladší a bezdětná,tak končím a hledám něco jiného.