My jsme s kamarádkama, se kterejma jezdíme na hory a prázdniny a tak podobně udělaly jednou pro děti takový divadlo, co se má a nemá. Že se nemaj bavit s cizíma lidma, brát od nich nic, lézt k někomu do auta a taky co dělat, když se ztratěj.
Nacvičily jsme pár scének, děti se dost bavily, pak jsme je zapojily, že si to musely sami zkusit - říct: nesmím se bavit s cizíma lidma, nevezmu si od vás nic, nepojedu s váma atd.
Jasně, že to nemusí extra pomoct, ale trénink je dobrej, schválně jsme každá zkoušely ty finty na ne vlastní dítě a na každýho jeho slabost. Moje dcera si pak nechtěla vzít bombón na nějaký oslavě od holčičky kterou neznala
Bohužel lidi jsou zlý a i poučenýmu a rozumnýmu dítěti se může stát něco hroznýho. Hodně těžko se mi vysvětlovalo třeba to, že může ublížit někdo, koho znají. Většina případů zneužití je přeci od příbuzných a známých, bohužel. Někdo mi pak řek, že dítěti vysvětlil, že za to může nemoc, která i jinak hodný lidi může postihnout a pak ublížej.