vyučující na škole nám vykládal historku, že jeho kamarád psycholog s ním debatoval na téma informovanosti dětí a jak tj těžký. Vyučující říkal, že obě jeho děti jsou od mala instruovány )informace, dokumenty apod). že proste to má zmáklý, že prevence nákej efekt mít musí, když je tak důkladná... Tak se vsadili, že daný psycholog půjde k nim, když jsou děti doma (myslím děti předškolní a školní věk, psychologa neznaly)a bez extra manipulací se nějakým banálním způsobem do jejich bytu nechá pustit. Tak se kamarádi setkali před jejich domem...za 10minut telefon "tak sedim u vás v bytě a piju štávu..."
A já mám dost podobný zážitek. Když jsme se nastěhovali do bytu, v cca půl desátě večer jsem potřebovala něcop od sousedů-sousedka je městská policajtka, objíždí ZŠ v kraji s preventivním programem (trvá to snad hodinu, důkladné, i s video filmy, sugestivní...viděla jsem). Měla tenkrát dceru 11let starou (dnes tj slečna, chytrá, rovněž nápadně pohledná). Zazvonila jsem v tu pozdní hodinu u sousedky, rodiče nebyly doma, dcera OTEVŘELA, POHOVOŘILA SE MNOU A POZVALA MĚ, AT NA RODIČE POČKÁM. Ráno jsem sousedku potkala a opatrně říkám, že by dceru měla poučit...sousedka se doslova chytila za hlavu, že iod mala je dcera instruována....tak tolik. A ano, bojím se o své dítě hrozně. Má 4,5, zatím je hlídaná/doprovázená, ale už byla s dětmi sama venku před domem, hlídkovala jsem za oknem, taky je poučena, nemíním jí stát za zadkem do30let...ačkoli kdyby to bylo přípustné, srdce by mi radilo do těch 30ti asi hlídkovat.