Tak na naše plácky nechodí kluci, kteří fotbal hrají tzv. závodně - chodí do klubu. Ptala jsem se syna, proč, prý toho mají v tréninku dost. Kopou si tam ostatní - směska věku a pohlaví. Florbal je problém, chce to v bráně chrániče, dost to bolí. My jako děti chodily hrát i volejbal - u nás jsou tyče, ale síť není, za nás byla baráková. Voda tehdy nebyla tak drahá, takže vybetonovaný plac se v mrazu stříkal na led, to už taky není. A v hale není volný čas pro děti s hokejkou, pokud je volné bruslení, tak hokejka tam být nesmí. Občas se sejdou chlapi na hokej, ale malé děti - to není šance, to je snad jasný. Když byly v zimě mrazy a zamrzly rybníky, chodila jsem s mýma klukama bruslit taky na jeden, pak si vzali hokejky a hokej hráli s dalšíma cizíma klukama - tam to šlo. Kde jinde a jindy ale mají šanci?
Ale mě to moc nerve žíly, protože moje děti nejsou typy na sport na výkon, sport je baví, ale čistě pro zábavu. A ne každý může trávit se svým dětem 4-5x týdně 2 hodiny cestováním na kroužek a zpátky. Takže ano, takové děti pak nehrají, protože není možné s nimi jezdit. Navíc malé děti /aspoň u nás/ mají úplně debilní tréninkové časy - od 15 hodin v týdnu - hodně rodičů v tu dobu ještě pracuje.