Zrovna jsme si se sestrou a matkou vyměnili názory na mytí nádobí-máma se do nás pustila,že je v kuchyni neumytý nádobí a že na to úplně prdíme,abysme to uklidili,a že se máme domluvit,kdo kdy ho bude mýt.Já jsem myla kupu nádobí včera v noci,sestra myla dneska dopoledne.Od dopoledne se našpinily čtyři talíře a osm hrníčků.Mamině jsem zcela jasně oznámila,že nebudeme mýt nádobí čtyřikrát denně a šla jí spočítat,že kvůli dvanácti kouskům nádobí nebudeme napouštět dřez a zabývat se mytím.U mě neuspěla,takže za pár minut,když jí přišla do rány sestra,se pustila do ní a dočkala se toho samého názoru-nádobí se hromadí pořád,protože je nás tady hodně a každý jí průběžně v nepravidelnou dobu,jak má zrovna hlad a chuť.Takže prostě my jsme ochotné mýt nádobí dvakrát denně,ale víc ani omylem.Tak si říkám,když těch pár kousků porcelánu někomu tak strašně a zásadně ovlivňuje život,neměl by si ho umýt sám?