Tak já myslím, že jsi věřící. Podle mne je skutečných nevěřících velmi málo, protože něčemu nebo někomu věřit, je člověku vlastní.
Pokud to o sobě ovšem prohlásíš v našich končinách (jiné by to určitě bylo například v Indii), někteří lidé (viz nejmenovaní účastníci této diskuse) tě budou automaticky považovat za křesťana, což podle mého soudu nejsi.
Protože křesťan věří v Boha jako někoho, nikoli něco, a věří v osobu Ježíše Krista nejen jako lidského proroka, ale jako božího syna, ať už si tento termín vykládá všelijak.
Sama v sobě nesu paradox toho, že tomu takto věřím, a přesto uznávám, že mohou mít i jiní pravdu. Pro dokreslení představy: kdysi jsem slyšela příměr, že náboženství jsou jako výseče jednoho koláče s rozinkou = Bohem uprostřed. Trochu zjednodušující, ale něco tak nějak.
Pak také třeba rozdíl mezi "Bůh je ve všem" a "všechno je v Bohu". Za mne to druhé.

Domnívám se, že kdyby se to ještě dělalo, asi by mne upálili nebo aspoň exkomunikovali. Cítím se být křesťanem, ale o svém katolictví mám jisté nemalé pochyby.