Taky necvičím, protože mě to prostě nebaví a to tak, že hodně. Nejezdím ale autem a chodím pěšky. Nemám ráda ani venkovní aktivity, ale naštěstí mám děti, které svou línou matku k pohybu prostě někdy donutí:) na kolo bych dobrovolně nesedla, jezdím ale s dětmi, to jde od jakéhokoliv věku (ještě stále mám jedno dítě na tažné tyči, před tím cyklosedačka, starší už pochopitelně sami).

Cvičení k hubnutí nepotřebuju, zhubla jsem za poslední rok asi 16 kg a téměř jsem se nehnula (krom chůze, což se asi taky počítá), nevyloučila žádné potraviny, ale změnila jejich poměr, a hlavně se zbavila hloupého zvyku jíst v deset večer porci s čokoládovým nášupem, kterou si dá průměrný chlap na oběd

Ale asi si budu muset přehodit výhybku v hlavě a trochu se hýbnout, protože jsem prostě taková poměklá a trochu by to zpěvnit chtělo. Už to není jako ve dvaceti, kdy stačilo se trochu hýbnout a měla jsem svaly jak ocel (závodně jsem sportovala celé dětství a dospívání a svaly mají paměť)