Taky jsem věřící a taky beru život, jak jde, ale jsem díky okolí asi založená zkrátka jinak - každý jsme jiný. Jsem vděčná bohu za to, že mám práci jakou mám, že můžu být i s nimi a přitom nemusím být celé dny doma... Každá rodina si nese svůj kříž - neznám žádnou, pražádnou a sama jsem taky děti neporodila jen tak mimochodem a bez předcházejících potíží. 10 let jsem si užila pod větví muže a jsem mu za to vděčná, že pracoval za 3, abychom si mohli dovolit to co máme, ale věř, nevěř sama vidím změnu v přístupu dětí ke mně s tím, že taky už domů nosím nějaký ten peníz, je to opravdu jiné... Nechci Ti plánovat nic ošklivého, proč taky? Jen píšu, že opravdu nejde soudit život bohatých a chudých a myslet si, že váš život je jednodušší, lepší, budou lepší vzpomínky... tohle nejde napsat. Ono znám taky rodiny, kde oba dřou do úmoru, aby splatily dluhy, pak znám ale i rodiny, kde je všeho moc a dřou víc a víc, protože i to moc je málo a chtějí ještě víc, a pak znám takové ty normální rodiny, kde se chodí do práce, dluhy se splácejí, sice se nejezdí do zahraničí, ale mají se rádi a podle mě taky žijí plnohodnotný a příjemný život