Ahoj, jsem teď v podobné situaci. Včera byl pohřeb. Zesnulému bylo pouhých 42 let a byla to moje první velká láska. Strašně mě to bolí. Jeho mamince napíšu dopis, že její zesnulý syn pro mě moc znamenal a že na něho nikdy nezapomenu. Že neodešel úplně, jenom šel napřed a až přijde ten správný čas, tak se zase všichni shledáme. Do té doby ho budu nosit hluboko ve svém srdci. Koupím jí k tomu knížku, něco jako Život po životě, na stránkách Dlouhé cesty je seznam této literatury.