Ahoj. Poslední dobou si uvědomuju, že mám problém se zjišťováním si autobusu, odkud jede, kdy, co to stojí, kde mám vystoupit, mám vyloženě problém s ním jet, raději jdu několik kilometrů pěšky do kopce, než abych to i zkusila. Kamarádkám odříkám návštěvy, pokud to vypadá, že budu muset na autobus, nejčastěji se vymlouvám na nemoce. Poslední dobou mám i potíže říkat si o pomoc, kolem mně jsou všichni tak přetížení, že je mi to fakt blbé. Nějak mně ten život semílá, mám opravdu obavu, co bude, jak dlouho to ještě vydržím, jsem hysterická, pak mám deprese. Myslíte si, že se jedná o úzkostnou poruchu? Docela funguju, vyběhala jsem si lázně, chodím tam pravidelně, ale mám problém s tím dojížděním tam, zajišťováním si hlídání dětí, přitom tam fakt chci chodit. Mám strach, že se z toho zblázním. Jak s tím zacházet. Díky za reakce. J.