Přesně tohle jsem měla u cestování autem. Nejdřív jsem si našla podrobnou cestu na mapě i na internetu. Pak jsem blbě spala, měla průjem. Když jsem sedla do auta, klepaly se mi ruce, měla jsem sucho v krku a celou cestu jsem byla vystresovaná a bála se, že i když zvládnu cestu, tak nezaparkuju.
začala jsem pak jezdit, okolnosti mě donutily, holt za prací musím dojíždět a nešlo to jinak..Jako už dobrý, akorát mám pořád hrůzu z cyklistů a chodců.
Moje rada zní - musíš to překonat a tím autobusem prostě jet. Řekni si, jako když blbě vystoupím, tak se hovno stane, nejde o život...
Já jednou vystoupila blbě z vlaku a ještě k tomu s kočárkem, pomáhal mi s ním mladík a měli jsme docela problémy, jelikož byl kočár široký. Když se nám ho povedlo vyndat, tak jsem zjistila, že nejsem v cílové stanici a pěkně jsme zas táhli kočár nazpět..Ale mladík neměl chybu, když šel okolo průvodčí a ptal se, jako proč jsem vystupovala, tak řekl: " Klid, my si to jen nacvičovali a paní vystoupí zase příště naosto a to už budeme umět na jedničku!"