Ale díky, já se fakt denně snažila jí slušně říct, že jsem stále OK. Dnes mi prostě ruply nervy, vím to. I proto se cítím tak hrozně. Navíc mne každý v rodině poučuje, jak a kde mám rodit, jak si mám zařídit hlídání pro synka. Jak mám volat záchranku apod. Prostě nemám klid, občas mám pocit, že mne rodina nechápe. Ach já chudák, že? Vím, že to je blbost. Ale možná i to je důvod, proč se miminku nechce ven, protože má nervózní maminku. No asi si všechno moc beru.

Babička se uráží celkem snadno, máme v rodině celkem komplikované vztahy, možná to tu situaci vygradovalo. Jsem ráda, že babičky mám a že mají zájem a že jsou OK zdravotně apod. K tomu ještě babička od manžela. Takže sem příbuzenstvem obklopena, ale jen ta jedna babička mi takhle denně volá a nervuje mne. Ostatní jen tak jednou za čas, což už zvládám. A taky se ptají třeba jak se mám, co dělám, zda něco nepotřebuju apod. Možná mi vytáčí i ta otázka, mohla by ji aspoň obměnit.

No asi jí volat nebudu, nechám to trošku vyšumět. Možná zítra nebo zavolám mamce, ať jí to zkusí vysvětlit, že to nebylo proti ní, ale kvůli mým nervům.