Ještě si vybavuju, že někteří lidi mají takové stereotypní otázky, které sami bůhvíproč pokládají za projev zájmu.
Takže šéf mi vždycky nakoukl do kanceláře, a místo aby se zeptal třeba "co nového?" nebo "průser žádnej?", tak se vždycky ptal "děláte něco?"
Ale fakt to myslel jako žádost o podání informací, co je nového a co se ten den stalo. Zdvořile jsem se ptala, jestli by se nemohl ptát třeba "co nového?". Bez úspěchu.
Až když jsem mu začala stereotypně odpovídat "Ne, sedím tady a kopu se do zadku", tak toho postupně nechal.

Stejně tak třeba šéfová mi volala, když jsem odešla z práce na mateřskou, tak jednou za tři dny. Ptala se "eště nerodíš?" nebo "eště seš po kupě?", ale taky to mělo znamenat "jak ti je, dobrý?".
Srala mě s tím hrozně ale chápala jsem, že je to projev zájmu. A bylo to jednou za tři dny, tak se to dalo vydržet.
Víc mě vytáčeli lidi, co mě potkali, viděli ten pupek, a do očí mi pokládali otázku "eště nic?"

Neboj, za chvíli to skončí