Po prvním dítěti mě bolelo vpravo v boku, přičetla jsem to žlučníku, chvíli držela dietu, přešlo to, matka taky tvrdila, že po dítěti ji bolel žlučník, po druhém dítěti to bylo mnohem horší, měla jsem i hromadu dalších problémů,nechávala jsem se vyšetřovat, ultrazvuk, interna, žlučník v pořádku, nakonec to uzavřeli, že mé problémy jsou psych. původu (přetažená matka). No, šla jsem do práce, rozchodila to. Po patnácti letech se narodila dcera, dva měsíce po porodu jsem začala mít zase ty bolesti v pravém boku a hrozný průjem, který nedokázala obvoďačka zastavit, zase UTZ, všechno v pořádku, akorát jsem pomalu umírala. Až mi spolužačka zařídila CT, takže po CT mi řekli, že mám rozsáhlý nález na játrech a trvali na hospitalizaci s tím, že se musí udělat biopsie jater. Nastoupila jsem na internu, tam mi udělali vyšetření (a taky prvně ty jateráky ), zjistili, že už jsem vlastně po smrti, že bippsie nepřichází v úvahu, protože bych ji nemusela ani přežít, převezli mě okamžitě na JIP, začali vyživovat nitrožilně, nasadili kortikoidy, které vyléčily ten střevní zánět, udělali diagnózu celiakie a když jsem se dala trochu dohromady, propustili mě jako vyléčenou. A můžu ti říct, že až na kontrolu po měsíci, kde mi pohmatem zkontrolovali, zda se zvětšená játra už vrátila k normálu, nikoho nezajímala. Asi ten nález, co byl na CT, časem zmizí . Takže myslím, že kamarádka může být v klidu, já kojila kluky do dvou let