aby to nevyznělo špatně - neříkám že jim máš ve všem ustupovat, dělat vše za ně apod, to vůbec ne. Jen by ses měla oprostit od myšlenky "teď už se jim nic zlého neděje tak ať se chovají normálně". A vzít jako fakt, že tě milovat nemusí, nemusí se jim líbit tvoje výchova a metody a bydlení u vás doma. Jen v rámci zachování společného soužití je potřeba nějakých pravidel (+trvat na jejich dodržování - přeju hodně sil) aby to fungovalo.

Jo a vyčítat někomu že je čudla protože si neumí najít kamarády, to je teda supr věc jak ho povzbudit...