Já si náhodou nemyslim, že se domácí školou nutně musí zvýšit izolace. Může to bejt naopak - nabyde klidu a bude si jistější... Je to dítě od dítěte, ale rozhodně neplatí, že čím drsnější na dítě budem, tím bude v dospělosti odolnější - mnohem pravděpodobnější je, že bude odolnější dítě, který se jako malý cítilo bezpečně a má na čem stavět.

Taky se může stát, že za pár měsíců mu děti budou chybět a sám bude mezi ně chtít. My teď měli novýho žáčka, kterej ne a ne zapadnout - sám o sobě se choval tak, že pro děti bylo těžký ho přijmout (měl to těžký - v první třídě v lednu už třetí škola, takže byl dost rozhozenej) a děti mu to nijak neusnadnily - bylo pár hodně nepříjemných konfliktů... nakonec zůstal pár týdnů doma a pak nastoupil jakoby odznova - původně jen do výuky, pak si sám řek, že chce i do družiny a zadařilo se, že to už sedlo líp a teď to myslim funguje (a to šlo dokonce o stejnou skupinu dětí). Někdy prostě přestat tlačit a dát tomu čas může pomoct víc, než snažit se něco mermomocí překonat.

A co se týká toho, aby doma nezlenivěl - tak to záleží na učitelce. On přece neví, co je učivem který třídy, takže babičce nic nebrání, aby na něj nastoupila s encyklopediema, exkurzema apod. Ve škole přece není jen matika a umět třeba vybrat podstatný info z textu je práce na celej život (s tím, že se zvyšuje odbornost a jiná náročnost textu).