jsem zoufala...uz odmala mam sklony k neporadku,vim to. od te doby, co mam rodinu, se snazim, mnohemu jsem se priucila...jelikoz pracuji, mam male deti, tak jednou do tydne prichazi uklizecka. stejne je u nas vse doma rozhazene. zvladam uz kuchyn, ta je vzdy vecer uklizena.ale - jinak nic moc. Muj muz se doma podili minimalne - o deti se stara- vyzvedava je atd. jeden cas mi pomahal vecer s kuchyni, kdyz videl, jak jsem grogy, ale ted zase zlenivel. Dnes jsem prisla domu, muz tu sedi pred pocitacem, zatuchly vzduch, spinave nadobi na stole - kolikrat jsem ho prosila, at se podiva kolem sebe a veci na povrchu uklidi, vetsinou to zabere par minut - nechci po nem nic vic. Ale tohle proste ignoruje, nevidi - no dnes mi praskly nervy a kricela jsem, ze to tady smrdi a ze prijdu domu a mam hned spatnou naladu - jsem hysterka ? ted mame zase tichou domasnost, ale proboha chci opravdu po chlapovi moc ? moc nebo pomoc ?