Ptám se kohokoliv potkám. Když jsem odjela do Anglie, nebyla jsem schopná se domluvit. Uměla jsem říct větu: "Promiňte, prosím, ale nevíte jak se dostanu...", ale už jsem nepobrala odpověď toho rodilého mluvčího. Když jsem tam byla týden, šla jsem na procházku a vrátila se v jednu ráno, protože jsem bloudila městečkem. Bylo to u moře, všude tma, všichni zalezlí doma, nikde žádný chodec(a ten jeden, kterého jsem potkala, na mě něco vychrlil, netušila jsem co)....no, zapotila jsem se. Motivovalo mě to k rychlejšímu učení jazyka a hlavně používat větu "promiňte, nerozumím, mluvte, prosím, pomaleji.