Mám tmavěhnedou barvu vlasů - skoro až černou.
První šedivé vlasy jsem si našla v 17 - šedivý pramen nad středem čela. Nosím ale celý život ofinu, takže jsou "vespod".
Další šedivky na sebe ale nenechaly dlouho čekat (na spáncích, ale i jinde), takže od 18 si vlasy barvím. Z počátku to řešil šampon, teď (je mi 48) už barva.
S barvením vlasů mám dvě komické historky:
V těch 18 jsem chodila s klukem, byl tuhý totáč a sehnat potřebnou barvu šamponu nebylo tak jednoduché. Takže jsem pozvolna šedivěla a sháněla šampon po celém Brně. Když se konečně zadařilo, umyla jsem si jím hlavu a vyrazila na rande. A přítel pravil: "Konečně máš svou barvu vlasů a přestala jsi s nimi dělat ty hlouposti...."
Nedávno jsme měli setkání po 30 letech od maturity. A jeden spolužák pravil (pravda, někdy ve 3 v noci měl už značně popito
): ".... a Simča je furt stejná. Ani vlasy nemá šedivý...!" A já na to odvětila: "To bude tím, že už 30 let používám stejnou barvu na vlasy!!!"
Simča