No, já si ke každému štěněti brala dovolenou a první dny lítala jak magor ve dne v noci. A nejpozději třetí den už štěně lítalo ven samo. Četla jsem v Trumlerovi(Pes mezi lidmi), že když se štěněti nejprve dovolí doma večit(třeba první den), tak pak těžko chápe, proč by to najednou dělat nemělo. Ideální je, když ho ani nenapade, že to doma jde. Takže první pes byl experiment a vcelku úspěšný, neuhlídala jsem asi tři loužičky. U první feny už jsem byla profík a tak se pyšním jednou jedinou loužičkou, nehorší to bylo s mladší fenou, ta přišla o Vánocích, tedy v zimě, kdy nebylo možné mít dveře na dvůr dokořán a protože jsem byla v devátém měsíci, tak už mi to běhání tak nešlo. Takže tohle "prase" má na svém účtu loužiček nejméně šest. Ale že by doma udělali bobek, to se mi nestalo
Celkově doporučuji si přečíst právě zmiňovanou knihu - ona je celá o zlozvycích, jak vznikají a jak se odnaučují a pomohlo mi to spousty chyb se vyvarovat předem. Při výchově psa platí "deset deka" prevence, místo "kilogramu" odnaučování.