přesně tak, Br., jak píše Natascha, měla jsem dobrou kamarádku, když otěhotněla, bylo jí šíleně zle, přišlo se na to, že má leukemii, všichni jí říkali, že to zvládne, měla navíc proč bojovat ( miminko se narodilo na 6-ti měsících, aby ona mohla podstoupit chemku) , bojovala víc než rok, udělala proto maximum, podsoupila tralnsplantaci, hošíček byl úžasný pohodový miminko, měli dokonce štěstí v neštěstí, že její sestra porodila zároveň a mohla dávat malýmu MM, všichni jí pomáhali a stejně to nevyšlo. Někdy to prostě nenaprogramuješ tak, jak bys chtěla. Čím to?