Peťko, klid. Kdybych nečetla tvoje předchozí témata, řekla bych, že je to klukovina, za kterou jistě náleží domluva a trest (což měl zařídit ten učitel), ale určitě to není na hroucení a pláč. Takto "zlobí" každej druhej kluk v tom věku.
Protože vím, co jsi řešila dřív, chápu, že to teď vnímáš jinak a nechceš nic podcenit. Už to je skvělé. Podle mého názoru postačí, když znovu se synem promluvíš. Pokud ale nejsou žádné náznaky něčeho horšího, dala bych si bacha na příliš brzké odsouzení a spíš připomněla důležitost vzájemné důvěry a tak...
Držím palce