Petko, rozumím Ti, mám syna v podobném věku. Podle toho co jsem se tady dočetla vidím problém právě v tom, že syn vlastně nemá vymezené hranice a může a má všechno. Je to pochopitelné, o dítě jste přišli, syn má zdravotní problémy, do určité míry by ho nejspíš rozmazlovala většina rodičů. Jenže u vás už je to asi ve stádiu, kdy synovi ve snaze udělat pro něj vše a dát mu vše ve skutečnosti ubližujete. Jak píše, myslím Elíí, rodič někdy musí být "zlý" , právě z lásky k dítěti a v zájmu dítěte. Pokud jste to už neudělali, doporučuji psychologa.
Dodám, že dobře vím, že se lehko radí, ale je to těžké. A sama jsem spíš rozmazlující rodič. Přeju hodně štěstí Tobě i synovi.