Skramuško,
v praxi by takovou situaci, kdy by dítě mělo nastoupit a nenastoupilo (bez omluvy třeba kvůli nemoci) do nějaké doby, určitě řešila sociálka....zrovna tohle celkem vymahatelné je...myslím, že hrozí odebrání dítěte do ústavní péče, která pak tu docházku zajistí, což už si každý rozmyslí, jestli dítě do školy pošle nebo ne....
Když jsem to tak pročítala, přijde mi, že to období mezi 31.5. a 1.9. je takové nedořešené. Po nástupu do školy může zase ředitel vydat dodatečný odklad a to běhe celého prvního pololetí, ale jinak to vypadá, že ty tři letní měsíce máš prostě smůlu....ale ono se to dá něja řešit přes ten krajský úřad, jak tu někdo psal....prostě když důvody k odkladu pominou nebo se naopak najednou se objeví, tak se rozhodnutí přezkoumá a zruší, že jo....
To přesunutí ze školy na školu také nejspíš spadá do těch výjimečných situací, které se dají vyřešit za běhu, protože nejsou časté a týkají se nízkého počtu žáků.
Ale právě ty odklady jsou v tomhle hodně specifické, protože je jich významně více, na jejich počtu toho dost záleží a když si 10 lidí najednou vzpomene, že dítě dozrálo, tak to za dva dny nevyřešíš....a nejspíš se něco takového stávalo, když se podmínky změnily....

To o té nerovnoměrnosti zrání je poměrně známá skutečnost, nás na to upozorňovali ve školce, při zápisu i v PPP, rodiče, co žádají o odklad to většinou vědí, takže se s tím dá počítat. Za ty tři letní měsíce může dítě opravdu udělat velký skok a tak mi přijde lepší varianta ten odklad nedat a riskovat, že se to bude muset řešit až po nástupu do školy...tím, že se otvírají ty přípravné třídy, se i dost odbourává to vědomí, že dítě selhalo a vrací se do MŠ, dá se to lehce zakamuflovat, třeba že si tu první třídu rozdělí do dvou let a tak....

Bohužel u nás se to pořád bere jako ostuda, když člověku něco nejde a když nezapadá do tabulek, to celou situaci komplikuje. Mně se víc líbí, když musí nastoupit všichni narození k určitému datu a pak se případné problémy řeší individuálním vzdělávacím plánem, rozdělením ročníku a hlavně nesrovnáváním, neznámkováním, soustředěním se na pokroky v tempu konkrétního dítěte...alespoň do určitého věku, minimálně po dobu prvního stupně.....Pak by odpadly všechny tyhle peripetie s odkladama...