Přidat odpověď
já po první nic, byla jsem naopak šíleně spokojená, po druhém masakr, po pěti dnech nespaní se mi rozjela šílená úzkost, jen jsem brečela, musela jsem na psychiatrii pro prášek na spaní, už jsem nebyla schopná usnout a stále jsem neměla mléko. Po vyspaní se to zlepšilo a byla jsem schopná fungovat, ale dobře mi nebylo poměrně dlouho. Měla jsem od dr. léky,ale nebrala je, trochu jsem s tím pracovala,ale věděla jsem, že k večeru to zase přijde. Přešlo to nakonec,ale trvalo to pár měsíců a od té doby jsem ostražitá k psychice vůbec.
U Tebe to zatím opravdu vypadá na blues, hlídej si to, kdybys měla pocit, že je to neúnosné, zajdi určitě k dr. a nestyď se za to, mají pro to velké pochopení. Mě trpělovist přetekla v pátek večer, nevěděla jsem kam jet vlastně,tak jsem jela na gyndu a paní doktorka byla moc hodná a ochotná, vše mi zařídila a domluvila.
Předchozí