Já mám taky takovou fóbii. Ani nemusí být ten dav bůhví jak veliký. Coby dítě si to nepamatuju, my jsme nikam moc nechodili, ale coby teenager si pamatuju pár koncertů, kde jsem se vyloženě dusila v davu. Od té doby stojím vždy na konci nebo ještě lépe - nikam nejdu a pustím si doma cédéčko.

Stačí mi i menší skupinka lidí, aby se mi udělalo špatně.

Myslím, že jediná rada je psycholog - bez keců. Nedovedu si představit, jak to jinak vyřešit. Dá se tomu předcházet (a nikam tak nechodit), ale to není řešení.