Já myslím, že babičkování už není jako vztah matky, že tam vždycky nějaký favorit (nebo 2) je a že to je ok. Proč bys zakazovala rodičům "větrat" starší synátory..

Pokud si sama se svým pomalejším děckem ztotožněná, není důvod k panice.
Já mám z první várky "hlupáčka tlustého koktavého" a "chytráčka štíhlého krásného", vím o čem mluvíš, na stará kolena jsem povila něco mezi:) a s odstupem musím říct, že moje velké boje o "hlupáčkovo" stejné místo na slunci často skrývaly to, že i já jsem v hloubi duše trošku chtěla, aby, kurnik, nebyl tak pitomej:) (a taky jsem se dojímala jeho hudebním nadáním, velkým srdéčkem, matematickými předpoklady): Důležité je být s ním v pohodě (bez soucitu, bez velkého dojímání), brát ho jaký je, neuvědomovat si prostě, že je nějaký

Neříkám, že to neděláš, třeba to fakt máš v malíku, ale mně to trvalo tak 10 let..