Máme to podobné, tchánovci uznávají jen partnerovo syna z prvního manželství, byl první, je chudák protože se rodiče rozvedli (maminka i tatínek mají nové partnery ale to je jedno). Vždy mu volají nebo za ním jezdí na svátek, narozeniny, mikuláše, velikonoce, berou si ho na jarní, podzimní i letní prázdniny....moje děti pro ně neexistují. Nejsme s nimi vůbec v kontaktu, pro děti jsou to cizí lidé, ale nevlastní syn který k nám samozřejmě jezdí pravidelně na víkendy to vždy dětem řekne, chlubí se že za ním byli apod. Syn to těžce nese, je mu to líto a ptá se, proč mu nezavolají když má svátek, proč mu nepopřáli, proč za ním nejezdí. Tchánovci řekli, že je nejdřív moc malej, když už chodí do školy tak je zase hloupej a vnímají ho jako postiženého ( poruchy učení) a k nim nesmí, dcera je zase moc malá a oni nejsou zvyklý hlídat tak malé děti a chtějí mít svůj klid.
Partner s nimi už mockrát mluvil, dopadlo to vždy hádkou že je chyba jen v nás, že jsem si děti neměli pořizovat protože je ten nejstarší chudák. NO a ten to zase moc dobře ví, že to není v pořádku ale někdy mu to ujede, někdy to řekne schválně aby bráchu naštval...