ale to my taky, neboj

Jinak musím říct, že po mně to fakt nemá, já nikdy nebyla ta "pravá" holčička a šaty, růžovou a točící sukýnky jsem nenáviděla.A skoro byhc řekla,že jsem tím poznamenaná, žensky se oblíct je pro mě občas docela utrpení.
Co ale nechápu, takhle malá "ženská" a ona je ochotná pro "krásu" trpět
Dostala zlatý páskový sandálky,bohužel byly malý..Ona si je přesto obula a neskonale šťastná šla s náma na večeři. Po nějaký době jsemsi všimla, že divně našlapuje. Podívala jsem se, a měla nohy na nátu až skoro do krve sedřený....
Okamžitě jsem je chtěla sundat-a ona řvala jako pominutá!! Nic sundavat nebude, nedřou,netlačí, jsou jí dobře, zlatý sandálky!!!!!

A nedávno jsme objevily nádherný sandálky, s "drahomama". Hned k nim nadšeně běžela, "maminko,ty koupíííííme!!" byly to žabky, ty v životě nemal..
Obula si je, udělala dva kroky, zatvářila se totálně nešťastně ajá jí říkám:" bolí tě to, viď, nemůžeš v tom chodit?"
A ona křečovitě:" můůůůžuuuu, faaakt, já v nich budu chodit, oplavdu!!"