Přidat odpověď
Myslím, že pro Vašeho syna je nejdůležitější, že to takhle cítíte hlavně vy dva s tatínkem, že ho milujete takového jaký je i s rozdíly.....
Chápu tě, měli jsme za mého dětství v rodině něco podobného (teta protěžovala mě a mého sourozence, pojmenovávala nás zdrobnělinami, posílala na tábory balíčky, ale sestřenku pojmenovávala tvrdě, pomlouvala jí i před námi, dodnes nevím, proč jí neměla ráda) a jako dítě jsem to vnímala, jen jsem si s tím nějak nedokázala poradit, vysvětlit si to, proč se to děje, měla jsem z toho divný pocit - špatný pocit.
Možná když byste to synkovi nějak úměrně věku vysvětlili, že někteří lidé se tak prostě chovají a že se tím nemá trápit.....Víc s tím nemáš asi šanci zmoct.
Předchozí