Brácha má stále psychické problémy. Už nevím, jak mu pomoct. Naslouchám, radím, jsem na blízku. Ale nedaří se mi mu pomoct.. Maturita to asi nastartovala. Ač premiant, tak se dokázal děsně vystresovat. Maturitu zvládl. Jen si v sobě vybudoval špatný systém v učení, nechuť k učení apod. Před rokem a půl začal mít psychické problémy. Přerušil studium 1. ročníku na medicíně, kam se celý život chtěl dostat. Sdělil nám (rodině), že je gay a že chtěl být MUDr. pro to, aby nám "vynahradil" (jeho slova) fakt, že je gay. Nikdo s tím nemáme problém. Akceptujeme to, milujeme ho bez výhrad. Rodiče ho velmi podporují. Bral AD, chodí na psychoterapii. Pořád řeší jen sebe. Když má zdravotní problém, hned hledá diagnózy, vidí vše černě. Tento týden přišel s tím, že je asi narcis. Má zkouškové obdoví, ale není moc schopen se připravovat. Sotva zvládne dojít na WC. V říjnu loňského roku byl přepaden, měl prasklou lebku, krvácení do mozku, tři týdny hospitalizace. Dle neuroložky je hlava v pořádku. Myslím, že má i trauma z toho přepadení. Myslí na to denně. Posílám ho na Bílý kruh bezpečí. Ale nemá sílu tam jít, řešit další věc. Nabízím, že půjdu s ním.. Už nevím, jak na něj. Je mu 21 a místo toho, aby si užíval studentského života, tak se plácá v sám v sobě. Pořád by se chtěl vracet do minulosti. Neumí za ní udělat tlustou čáru, vypořádat se s minulostí, s chybami, co udělal a jít dál, hledět kupředu. Už jsem bezradná. Co s ním?