Tak samozřejmě. Ono je někdy těký si uvědomit, že je možný, že někdo, kdo mi dělá ze života peklo, ve skutečnosti trpí.
Přitom všichni lidi, kteří takové věci dělají, trpí a ne málo. Všechny ty "poruchy osobnosti", nakonec třeba i bez uvozovek, jsou lidi, kteří jsou těžce nešťastní, což sice nezmenšuje rozsah škod,které jsou schopni napáchat ani to neusnadňuje soužití s nimi, ale je to tak.
Já jsem matku nevydírala, pamatuju si to dodneška, že se mi fakt nechtělo žít. Měla jsem pocit, že to do dospělosti nevydržím. Nechtěla bych být znovu dítě ani za nic.