Mýtus: sebevraždu spáchá jenom člověk, který je nešťastný a strašně trpí.
Skutečnost: Sebevraždu může spáchat i celekm šťastný člověk, kterému zkrátka přišla výhodnější neexistence, nežli existence.

Mýtus: Duševě zdravý člověk sebevraždu nikdy nespáchá, ten kdo se o ni pokusí musí být duševně narušen.
Skutečnost: V minulosti i přítomnosi byly nepohodlné názory velmi často označovány za duševní nemoci a to i odlišné názory na život.

Mýtus: Spáchat sebevraždu je pro daného člověka vždy špatné a je třeba mu v ní zabránít.
Skutečnost: Jak je známo, lidstvo už hodně dlouho hledá smysl života a ještě žádný nanašlo. To že pár papalášu rozhodlo o tom, že "život je strašně skvělej a je třeba ho žít za každou cenu" nemusí nutně znamenat, že je to pravda a že se tím musí řídit všichni. Pro mnohé lidi je sebevražda naprosto rozumné řešení.

Mýtus: spáchat sebevraždu není nelegální a člověka za pokus o ni nečeká od státu žádný trest.¨
Skutečnost: Po neúspěšném pokusu o sebevraždu vám může zákon velmi často zbavit veškeré svobody i přesto, že jste nespáchali žádný zločin, následně vás uvěznit na psychiatrii a tam se vás snažit léčit i proti vaší vůli a to i bez soudu a znemožnit vám nakládat se svým vlastním životem podle vašeho přání.

Mýtus: každý člověk, který se o sebevraždu pokusí toho později lituje a děkuje lidem, kteří ho "zachránili".
Existuje mnoho lidí, kteří naopak litují toho, že se jim sebevražda nepovedla, ale už se o ní znovu nepokusí pouze ze strachu, že se jim znova nepodaří. Pravda je taková, že lidé kteří sebevraždy litují tak činí většinou až po dlouhém a nedobrovolném pobytu v blázinci, kde jim byl systematicky vymýván mozek, znemožněno stát si za svým názorem a násilím vnucena "pravda" o tom, že sebevražda je špatná. Pokud je člověk takto zlomen a navíc ví, že se dostane na svobodu až poté co "odvolá" že se chtěl zabít, tak velmi často uvěří, že sebevražda špatnost skutečně je.

Mýtus: kdo se chce skutečně zabít, ten to udělá, pokud se mu to nepovedlo, tak se zabít vlastně nechtěl a veskutčnosti chtěl aby mu lidé pomohli.
Skutečnost: už jenom z fyzilogického hlediska je velice obtížné se sám zabít, často tento pokus končí bohužel nezdatem i přes veškerou snahu.

Mýtus: Spáchat sebevraždu je sobeckost vůči pozůstalým.
Skutečnost: Mnohem větší sobeckost je držet násilím na živu někoho, kdo chce zemřít. O život jsme se nikdo z nás neprosili a tak bychom měli mít naprosté právo si ho alespoň vzít.

PS: všechny tyto studie vyznívají tak, jakože sebevražda je špatným činem, který je třeba ve společnosti eliminovat, jakpak by ne, když by stát přišel o dalšího daňového poplatníka. Stejně tak , jako se v minulosti snažila společnost "léčit" např. homosexuály nebo "duševně narušené úchyly" a další nepohodlné, snaží se i v dnešní době "léčit" lidi, kteří odmítají setrvávat na tomto světě, protože mají jiný názor na život a bránit jim ve svobodě ve jménu života a "duševního zdraví" a veřejnost k tomu přesvědčují. člověk v dnešním svétě nemá svobodu nakládat se svým životem jak uzná za vhodné