První dítě na jídelním stole. Vedle stolu byla skříňka, kde jsem měla vše potřebné. Na stole jsme neměli žádné krámy ani ubrus. Tak jsem na stůl dala malou deku, na to takovou tu savou podložku a problém nebyl.

Při druhém dítěti to na stole nešlo, protože už na něm máme věci. Takže jsem přebalovala v postýlce. Vždycky jsem podložila tou podložkou, aby se postýlka případně neušpinila. Mělo to výhodu, že zpočátku byla postýlka ještě vyšší než stůl, tak žádné naklánění. Později, když už byla postýlka šoupnutá na hodně nízko, že v ní přebalovat nešlo, jsem přebalovala na posteli. To jsem si klekla a taky jsem se nemusela ohýbat.

Osobně přebalovák nepovažuju za úplnou ptákovinu, ale je to pro mě věc, bez které se dá obejít. Má-li ale někdo peníze a prostor, tak proč ne.