klidně bych jí měla ráda a vycházela s ní, bohužel to nejde. s manželem jsme spolu 16let. za tu dobu nedokázala pochopit, že jsme každá jiná a prostě to přijmout. příklad: já jí říkám něco v tom smyslu, že začnu chodit cvičit a ona: počkej, až začne dítě chodit, to se pak naběháš. prostě nechápe, že mám pohyb ráda (chápu, že to na mě není moc vidět). prostě cokoliv jsem kdy řekla, hned převrací a co je horší, bere to jako útok proti ní. jednoho dne to vygradovalo a od té doby tam nejezdím. o vnuka zájem nejeví žádný. :-/ ráda bych měla normální tchýni, myslím si že spolu můžou vycházet i povahově rozdílní lidé, jen prostě musí pochopit, že každý je jiný...