V celku jo, jediné, co mi nesedí, je, že často u nich slyším toto: vnuci jsou na návštěvě, jeden má problém s váhou, ona se zeptá, obědval si? Ano. A nehcceš ještě řízek, A Olmíka? A tohle? Ale neříkej to mamince, víš, co by říkala! (A tohle zopakuje během jedné návštěvy třeba třikrát)

Samozřejmě, kdybych se ohradila, že se mi to nelíbí, budu zase za upjatou pipku, stejně jako s tím, že děti mučím bílým jogurtem a ve 4 měsících jsem odmítla dát od tchyně Pribináka.

Ale krom odlišných výchovných metod ji mám vcelku ráda.

Bydlí 400 km daleko, tak nemusím řešit rozdílné výchovné metody, uf! Když přijede, jsem moc ráda.