Ja nad tim casto premyslim, proc to tak mam, ze ta touha po druhem uz proste neni takove to "za kazdou cenu"....Neni to treba tim, ze to prvni, respektive druhe dite vam slo relativne snadno? Ja to vidim naprosto stejne jako Taky - chci strasne moc druhe dite, ale uz proste nechci prochazet tim vsim znovu.... Nemohla jsem se smirit s tim, ze budeme bezdetni, ale dokazu zit s tim, ze proste budeme mit jedinacka....A pritom jsme necekali ani tak strasne slouho - necele tri roky, ale stejne uz tu opakovanou beznadej a zklamani prozivat nechci. Mame jeste jeden hrazeny pokus, do toho pujdeme, ale myslim, ze doba po kterou se budeme snazit rozhodne nebude neomezena, tak jako by to bylo u prvniho ditete.....

Ale nevim, mozna se na to casem zacnu divat jinak....kdo vi....