Tutenstein - nějak jsem zasklila tento tvůj příspěvek - matka provokatéra je většinou (pokud neteče krev) na naší straně... Říká mu, že si za to může sám, že nemá provokovat, že jsem ho varovala... To kousnutí - plačícího syna utišila, pak si mě zavolala a zeptala se, jestli Kája běžně kouše tak moc (kousl do ramene - krev tekla ze všech míst, kde se zakousl řezákama a špičákama=12 krvácejících ranek). já se fakt naštvala na syna, protože to bylo fakt moc... Plácla sem ho přes zadel a důrazně s ním situaci probrala... Dotazy - proč si ho kousl? Proč ubližuješ? Víš, že ho to bolí? - na vše odpověděl, tudíž rozuměl... Pk se musel omluvit a kousnutí pofoukat... Tento proces uspokojil matku provokatéra a provokatéra samotnýho taky - syn byl ponížen (dle něj) protože se musel omluvit a pofoukat a navíc bylo divadlo, který se točilo kolem něj, takže po tomhle (asi 5 minut) už se smál a zpíval si....