K tomu, že nekouřit a nefetovat je normální: to je samozřejmé. Jenže já psala v tom smyslu, že po událostech, které mě a moji rodinu postihly v posledních letech, jsem moc ráda, že jsem to odnesla jen pár kily navíc, protože ten stres a ta šílená bolest mě dodnes stíhají... Vím o několika lidech v podobných životních situacích a dost z nich právě v důsledku tohoto začalo pít, kouřit, nebo užívat nějaké uklidňující prášky. Ty já nechci, chci to zvládnout sama - hlavně díky své víře v Boha... Ale jsem jen člověk, takže se z toho všeho dostávám pomalu, snažím se, ale nejde to vždy vše ideálně a podle plánu... Takže tak