Už jsem z toho fakt zoufalá. Mám dceru (8 let) a syna (3 roky). Syn si začal vynucovat pozornost tím, že ubližuje mladším (slabším) dětem. Když přijdeme někam do dětského koutku nebo na hřiště, kde je mladší dítě, stává se z něj záškodník, vyrve dětem hračky, majzne je kde čím po hlavě, odstrkává je a neuvěřitelně je provokuje. Zaměřil se hlavně na neteř (necelé 2 roky - jemná, nekonfliktní holčička, která ho přes veškeré jeho násilnické sklony miluje, ač jen když ho vidí, kryje si pro njistotu hlavu,ale směje se na něj). Všiml jsem si, že to dělá jen, když se díváme, jsme-li někde na opačném konci domu či zahrady chová se k dětem (či k neteři) hezky, pomáhá jim. Mevím, jak to řwšit, obvykle mu vynadám, případně dám na zadek,ale obávám se, že to je přesně to, co chce. Pozornost. Ale proč? Jsem s ním na mateřské doma, celý den mě má sám pro sebe. Jeho sestra je nekonfliktní a navzájem se mají moc rádi. Někdy si říkám, jestli to celé neníé právě jeho sestrou, je to taková naše malá dokonalá. Vše ji jde, má talent na co šáhne, je nejoblíbenější ve třídě, jak řekla přesně učitelka "taková hvězda třídy". Jestli třeba nemá protí ní nějaké pocity nedostatečnosti...už fakt nevím...A zajímavé ještě je, že pokud se jedná o starší děti či stejně staré, nemá problém, to je velmi kamarádský, u starších dětí se z nějk stává takový "ocásek", vlaje za nima a udělal by cokoliv,aby se zavděčil. Mám navštívit dětského psychologa nebo jak postupovat?