Vím jak to funguje, kluci vážili ještě míň, tudíž po přednášce při propuštění z nemocnice jsem ze všeho byla úplně vytřeštěná.
Tak to je dobře, že je vše v pohodě.
Malé p.s. debila? Toho ze mne dělají dodnes, teď už jinak, ale na neurologii to byla jejich specialita. Nikdy neuměli ani slovo, nikdy nepředvedli jak lezou, dokonce i posadit se za prsty byl problém v necelém roce, nikdy nekoukali na hračky, nereagovali na luskání prstů atd.
To jsem si připadala ještě jako obrovský lhář. Manžel taky, my jsme často jezdívali spolu.

Naschvály jako v knížkách o Prevítovi. Na straně druhé, je lepší být za pitomce, když víš, že je dítě zdravý. Tak držte se, holky.