Moje vnucka vyrusta v Rakousku. Zacla povidat jak nemecky, tak cesky, az do doby, kdyz zacala v Kindergarten 2,5 roku stara. Dcera se snazila jak mohla, ale male se nenamahala, mluvila jen nemecky. Kdyz jsem priste prijela, byly ji 3 roky, mluvila a mluvila a mluvila, ale jen nemecky (mazane si vsimla, ze s lidmi nemecky mi nedela potize. Ja na ni cesky. Ona zamracena. Na ceste do skolky ji cesky vypravim pohadku, ona se nemecky vyptava. Ja: Ja ti ale nerozumim. Ona nemecky pokracuje. Ja mlcim, ona mele. Pak ji rikam. Rekni mi to ale cesky, ja nic nerozumim. Ona nemecky odsekne, ze cesky mluvit nebude. Ja pokrcim rameny. No tak zadne pohadny nebudou. To spolu nemuzeme mluvit, kdyz si nerozumime. Ona zamracena za ruku zarputile kouka do cesty a mlci asi 5 minut. Pak na mne obrati psi oci a s andelskym usmevem cesky rekne: Ale ja te babi mam tak rada!