Než jsem se sama stala mámou, obdivovala jsem maminky, které kojily své hladové ratolesti kdekoliv, kde se s nimi právě nacházely a přitom jsem přemýšlela, jak bych se ve stejné situaci zachovala sama. Spíše jsem se řadila k těm, co za každou cenu budou hledat co nejdiskrétnější kout. I zde však platilo příslovi o tom, jak člověk míní a život mění. Po narození synka se stal pravý opak a já ho k sobě přivinu kdykoliv a kdekoliv, dle jeho potřeby. Je-li to možné, vyhledám si oázu klidu, ale pokud to situace nedovolí, nic se neděje. Zatím moc necestujeme, ale Šimůnek už papal několikrát ve vlaku, v restauraci, v knize, v čekárně, na návštěvách či v přírodě. A ani jsem o tom moc nepřemýšlela. Uspokojení svého potomka povyšuji nad své vlastní pocity a názory druhých. Je to prostě přirozenost a doporučuji všem maminkách, které ještě váhají. Pokud by se však nedokázali v podobných situacích uvolnit a dát dítěti pocit bezpeči, ať si klidně vyberou svou diskrétní cestu. Nejdůležitější je vzájemná pohoda :) !!