Dnes jsem byla svědkyní situace, z které mám sama hrůzu. Mám bázlivějšího psa z útulku, který není zrovna nadšený z kontaktu s neznámými lidmi. I když co ho mám, nikomu nic neudělal, spíš se z nepříjemné situace stanuje tak, že se mi schová za nohy, nejsem nadšená, když posílají úplně cizí maminky své děti, aby si ho pohladily a na můj názor se jaksi neptají. Chodíme na procházky do lesíka, na jehož začátku se musí projít kolem oploceného dětského hřiště a ještě mimo území hřiště jsou lavičky, kde často sedí maminky s dětmi. Dnes jsem tam zažila tuto situaci: dnes cca 30 metrů od jedné z laviček procházela slečna se psem na vodítku, pes vypadal jako přerostlá border kolie. Na lavičce seděla máma s kamarádkou, její dítě cca 2 - 3 roky bylo vzdáleno asi 10 m od lavičky. Když spatřilo psa, šlo směrem k němu. Holka se psem trochu změnila směr, dítě se ke psu rozběhlo. Máma dítěte nic. Holka zastavila, dala psu povel k noze a křikla na dítě, aby běželo za maminkou, že pes nemá rád děti. Máma reagovala tak, že dítěti začala takovým dost nenaléhavým, spíše tázacím hlasem říkat "Slyšíš to? No, slyšíš to?" a pořád seděla na lavičce. Dítě se začalo smát a rozběhlo se dost razantně ke psu. Holka psu ukázala, aby si sedl za ni. Pes i holka se chovali velmi klidně, pes opravdu poslouchal a seděl na místě. Jakmile dítě vidělo, že se pes přemístil za holku, vzalo to ještě rychleji oklikou směrem ke psu, byl to mžik. Pak jsem jen slyšela, jak pes strašlivě zavrčel, vyskočil a díte skončilo svalené na zemi. Holka byla stále klidná, psu dala povel "pojď", poodešli trochu dál pes si sedl k noze a oba koukali. Matka se rozběhla pro dítě, zvedla ho, krev nikde netekla. Pak začla na holku příšerně řvát, že volá policii, že její bestie napadla dítě. Přidala se matky kamarádka, že s takovou bestií nemá vůbec chodit kolem dětského hřiště. Holka byla stále klidná, řekla něco v tom smyslu, že se omlouvá, ale že za situaci nemůže, že se psa snažila odklonit a matku upozornit a ať policii klidně zavolá, že paní (já) určitě ráda dosvědčí, jak to bylo. Já jsem řekla, že dosvědčím. V tom si matka všimla, že mám také psa, a začla řvát na mě a na holku, ať jdeme s těmi bestiemi pryč, jinak že policii opravdu zavolá. Tím to skončilo. Já i holka jsme šly se svými psy dál. Vlastně to celé dopadlo dobře, nicméně od té doby stále přemýšlím, jak by se to řešilo, kdyby se dítěti opravdu něco stalo, kdo by nesl vinu a byl případně postižen. Matka, která reagovala laxně, tedy spíš nereagovala na nevhodné chování svého dítěte, nebo majitelka psa, která měla psa sice na vodítku, ale bez košíku?