Mám děti sedm let od sebe, syn byl ze začátku trochu náročnější, tak jsme čekali, až bude klidnější, pak byl manžel chvíli bez práce, pak jsem na tom byla já špatně zdravotně. Rok angíny, pak operace krčních mandlí, oslabená imunita-nechtěla jsem do toho být ještě těhotná. Nakonec to vyšlo takhle, sedmiletý rozdíl. Druhé dítě jsem měla ve 33 letech.

Má to svoje výhody, měla jsem hodně času na syna, do jeho sedmi let, a pak i na dceru, když byl syn ve škole. Syn nežárlil na mladší sestru, naopak mi pomáhal. Neměli jsme doma takovej zápřah jako kdyby byli 2 roky od sebe, jak jsem chtěla původně.

Nevýhody to má v individuálním přístupu, občas jsme si děti dělili, starší do ZOO, mladší na hřiště u domu atd, podle jejich zájmů. Děti dva roky od sebe by jely obě najednou. Na koupališti v jednom člověku-skloubit hry mladšího a staršího-mladší vozit na člunu, starší kolem plaval v hloubce atd...

Jinak naprostá pohoda.