to by ty děti nesmělo tak prznit okolí. Coby batole, které ovládám bezezbytku (ve smyslu cenzura kulturních podnětů), měla dcera vytříbený vkus. Nekercám, ale fakt měla ráda vážnou hudbu, kvalitní české pohádky, prostě ideál...se zmenšující se cenzurou šel vkus do kytek, se školkou nastala doba míši růžičkové, šmoulů apod.
mmch do yamahy jsme chodily chvíli: texty písniček pro exmimina (věk cca 1,5-3roky) byly k zešílení (přeložené asi z němčiny ...zlaté české lidovky!!). Hezké bylo, že s dětma "rytmizovali", ale po půl roce jsem teda za nás vyhodnotila, že nemusíme mít/absolvovat kdejakou ptákovinu...