Přidat odpověď
Je to užitečný atavismus. Bouřky se nebojím, když jsem pod střechou, venku ano. Dětem i psovi dovoluju při noční bouřce spát se mnou v posteli, mám pro jejich strach pochopení.
Minulý rok(nebo možná už předminulý, nejsem si jistá) byl starší syn na nějaké skautské akci v sousedním městečku, odpoledne se začala obloha zatahovat, vedoucí šli do lomu připravit pro děcka nějakou stezku a za chvíli pro ně letěl vrtulník- bez hromu sjel "slabý" blesk někde blízko dvojice mladíků, jeden z nich si pobyl několik týdnů po nemocnicích. Nebýt toho, že ten míň zasažený přivolal okamžitě mobilem pomoc a uměl první pomoc poskytnout, kdo ví, jak by to dopadlo. Takže strach z bouřky je dobrá věc. A z toho nadměrného strachu malá vyroste, když jí budete dávat najevo, že máte pro její obavy pochopení. Možná by pomohlo jí před výpravou ukázat na netu satelitní fotky, aby viděla, že bouřkové mraky jsou opravdu daleko.
Předchozí