No asi je dobré vysvělit, že spálit se může každý a že to patří k životu.
Že pokud se člověk bude bát na klouzačku, na kolotoč a bude sedět doma, nic si neužije....a ten tobogán je jako život. Nikdy člověk neví, co za zákrutem čeká. Ale - osobně bych stát na zemi a koukat na druhé, jak jezdí, nechtěla...to raději pojedu svou vlastní trasu. S vědomím, že mě to může občas trochu vyklopit. Ale patří to k životu a ke zkušenostem. Už i to, cos prožila, je pro dceru zkušenost..a už dnes k tomu může zaujmout stanovisko.
Docela bezva byla článk "povolání milenka" o holčičkách a matkách, které otec "opustil". Nebude to jen v tom, ale je v tom hodně pravdy.