"Mmch., máme jednu "tetu", která mu odjakživa do té prdele leze, dělá vše, co chce on, nechá si od něj všechno líbit, totálně se mu přizpůsobuje... a výsledkem není to, že by ji měl nejradši ze všech lidí na světě, ale to, že si jí neváží ani trochu."

No, protože to dělá proto, "aby ji měl nejradši".
Já jsem se snažila s dítětem trávit čas proto, protože jsem mu chtěla něco ukázat, něco ho naučit, když už jsem ho porodila...nedělala jsem nic "za dítě", ale i k samostatnosti je možné dítě vést více cestami, já jsem preferovala "aktivní spoluúčast", kterou moje dítě preferovalo též. Prostě jsme rády spolu (s dcerou) a asi i proto máme pěkný vztah. Dítě si mě váží i přes to, že jsem rozhodně nebyla dokonalá matka, a vlastně jsem byla vždycky přísná. Laskavá, ale přísná. I otec teď sklízí, co zasel - politika "dříví v lese" se mu neosvědčila, dítě s ním nechce dál být, protože prostě spolu nemají nic společného. Dítě ho tak dlouho "obtěžovalo", až sice vyrostlo a "konečně je vhodný parťák", ale dítě už mu o to nestojí.