Inu, u nás to zrovna obvyklé není. Možná ho v kojeneckém věku příliš chránili a on pak právě na sebe neuměl dávat pozor (?)

Chybějcí bonding většinou fatální není, ale je (myslím, zdroj neuvedu) prokázáno, že ženy po přirozeném porodu a s nepřerušeným kontaktem jsou ke svým kojencům pozornější, lépe reagují na jejich potřeby, často je "nedají z ruky". Já jsem se ke svým dvěma dětem (druhé s bondingem, první bez) skutečně chovala různě, prvorozený strávil v mé náruči mnohem méně času, zatímco druhorozená mi dva dny po narození vysvětlila, že chce na nočník (vzpomněla jsem si, že on se o to taky snažil, ale marně). Nemluvím o celoživotních následcích (i když myslím, že u některých matek i k tomu dochází), protože dokument mapoval jeden rok života těch dětí, a v prvních měsících se to projevuje určitě.

Vzhledem k sevření Mongolska Ruskem a Čínou se nedivím ani tomu, jak se tam rodí (konec konců jsem něco podobného zažila u nás, a to jsme prý země demokratická) ani tomu studenému odchovu.